V roce 1840 vymyslel Fridrich Froebel, zakladatel myšlenky mateřských škol, dřevěné kostky pro děti na hraní. Začaly vznikat první stavebnice pro děti. Potíží dřevěných stavebnic byla od počátku jejich nestabilita. Problém úspěšně vyřešili bratři Gustav a Otto Lilienthalové, kteří vytvořili recepturu k výrobě kamenů lisovaných z křídy, písku a lněného oleje. Psal se rok 1875. Patent na recepturu koupil od obou bratrů podnikatel a majitel chemicko-farmaceutického koncernu Friedrich Ad. Richter a v roce 1880 zahájil v německém Rudolstadtu výrobu. Richterova továrna vyráběla postupně přes 1200 tvarů kamenů a vznikal rozvětvený systém základních a rozšiřujících stavebnic. Vrcholným obdobím rozvoje kamenné stavebnice byl začátek 20. století, prodávala se po celém světě, celkem bylo prodáno kolem pěti miliard kamenů stavebnice. Továrna se postupně potýkala s řadou potíží, zemřel majitel továrny Richter, dvě světové války znamenaly významné rány, ale výroba stále běžela. Definitivní konec představoval fakt, že byla postavena v Rudolstadtu a vláda NDR výrobu v roce 1963 zrušila.
V roce 1995 díky neúnavné snaze lidí v čele s Prof. Georgem Plenge, profesorem akustiky z Vídeňské univerzity, se podařilo za podpory Evropské unie a státu Durynsko znovu zahájit výrobu kamenů. Je na místě těmto lidem poděkovat, protože je jen jejich zásluhou, že je kamenná stavebnice na světě znovu mezi dětmi.
1840 Friedrich Froebel vymýšlí první dřevěné stavebnice pro děti.
1875 Otto a Gustav Lilienthalové (1848—1896 a 1849—1933) vyvinuli jako alternativu nestabilním dřeveným kostkám metodu výroby precizně tvarovaných kamenných kostek s použitím písku, křídy a lněného oleje. Dr. Jan Georgens, slavný pedagog, představil Gustava Lilienthala podnikateli Friedrichu Ad. Richterovi, který žil v Lipsku. Richter publikoval knihy Dr. Georgense a také spolu vydávali časopis „Neue Kindergarten“. Gustav Lilienthal ilustroval jednu z knih Dr. Georgense a vytvořil návrhy pro sérii „Goergensových hraček“. Tato práce ho přivedla na myšlenku vytvoření absolutně nových kostek a skutečně se mu to podařilo ve spolupráci s bratrem Ottem, který byl inženýrem a později se stal německým leteckým inženýrem.
1876 Friedrich Ad. Richter získává autorizaci a oprávnění k vystavění chemicko-farmaceutického koncernu v Rudolstadtu.
1880 Bratři Lilienthalové, kteří dokázali vytvořit recepturu na výrobu kamenných dílků, bohužel nedokázali uvést tyto kostky na trh. Patentovanou recepturu od nich koupil podnikatel Friedrich Ad. Richter, který byl v tu dobu majitelem zmíněného koncernu v Rudolstadtu. Richter vytvořil Uměleckou radu, kam přizval umělce, architekty, aby vytvářeli plány pro stavby z kamenné stavebnice.
1882 Narození kamenných stavebnic. V tomto roce bylo dokončena tovární hala na výrobu kamenných dílků. První stavebnice byly prodávány pod značkou veverky, později bylo logo proměněno v symbol kotvy a stavebnice se také často nazývala „kotvova kamenná stavebnice“.
1884 Na trh byly uvedeny první série se čtyřmi různými stavebenicemi. Už o rok později informoval Richter ve svém katalogu, že stavebnice získala 15 zlatých ocenění.
1887 Byl vydán první speciální set k 10. výročí inaugurace papeže Lva XIII. Richter pro tuto příležitost nechal vytvořit model domu, kde se papež narodil, skládal se z 2608 kamenů.
1890 Počet tvarů vyráběných v Rudolstadtu se zvýšil ze 175 na 338 různých tvarů.
1895 Dosud užívaný symbol červené veverky byl vyměněn za kotvu (Anker v němčině).
Richterova reklamní kampaň byla ve své době inovativní a nová hračka se rychle ujala na trhu. Brzy továrnu opustilo více než 40 000 kamenů. Richter otevíral pobočky ve Vídni, St. Petersburgu, Londýně a v New Yorku. Kamenná stavebnice se stala synonymem kreativní a edukativně hodnotné hračky. Sofistikovaný systém rozšiřujících stavebnic umožňoval neomezený počet variací. Kamenná stavebnice se stala první systémovou hračkou na světě. Od úplného začátku se stavebnice staly oblíbenými pro všechny členy rodiny. Mnozí dospělí trávili čas s těmito úžasnými barevnými kameny, někteří u stavění zůstali už celý život, jako slavný architekt Walter Gropius. Nejstarší stavebnice byly prodávány jako „Patentované stavebnice“ a nesly značku červené veverky. O 13 let později, spolu s uvedením Nové série 1895 byla veverka na stavebnicích nahrazena kotvou.
1900 Stavebnice získala doporučující dopisy od Thomase Edisona a od tehdejšího amerického presidenta Clevelanda.
1910 V tomto roce podnikatel Friedrich Ad. Richter, narozený v roce 1846 v Herfordu, zemřel. Zanechal za sebou impérium s mnoha pobočkami v Evropě a ve Spojených státech. Rok Richterovy smrti také znamenal konec rozvoje společnosti. V tu chvíli měla továrna na výrobu kamenných stavebnic v Rudolstadtu 649 zaměstnanců.
1919 Zvláštností v historii společnosti je vývoj ve Spojených státech po první světové válce. Malá, vybraná skupina německých poboček Ankeru nebyla navrácena jejich německým majitelům, ale namísto toho byly prodány. Tyto společnosti byly označeny za „německý potenciál, který by mohl vést ke vzniku další války“. Američané považovali kamennou stavebnice za strategickou hračku s rozhodujícím podílem na vývoj technických dovedností německé mládeže.
1921 Poválečná inflace vedla ke ztrátě aktiv společnosti, společnost byla kompletně reorganizována a rozdělena do svou veřejných společností: F. Ad. Richter & Co Chemical Works and F. Ad. Richter & Co Block Factory.
1953 Produkce kamenných dílků pokračovala jako státní podnik na novém místě v Rudolstadtu.
1963 Kamenné stavebnice se přestaly vyrábět. Bylo to rozhodnutí představitelů NDR, zbylé kameny byly rozdány anebo vyhozeny na haldu vedle továrny.
Odhadem bylo vyrobeno mezi roky 1880 a 1963 okolo 5 miliard kamenů kamenné stavebnice Anchor. Kamenná stavebnice zaznamenala triumální mezinárodní úspěch. Friedrich Ad. Richter vyvinul kolem 400 různých stavebnic a přibližně 1200 různých tvarů.
1979 V Amsterodamu byl založen mezinárdní klub přátel stavebnice. Původní holandská organizace má nyní přes 250 členů z Rakouska, Belgie, Francie, Velké Británie, Švýcarska, Dánska, Maďarska, Čile a Spojených států.
1995 Dr. George Plenge, profesor akustiky z Vídně a nadšenec stavebnice Anchor, se spojil s lidmi podobného zaměření a začal fascinující projekt znovuoživení výroby kamenných stavebnic Anchor. Projektu předcházela přípravná práce od roku 1993, projekt získal podporu Evropské unie a státu Durynsko. 15. září byla v Rudolstadtu znovu otevřena továrna na výrobu kamenných stavebnic. Stavebnice se začaly znovu vyrábět podle původní receptury. Nejdříve se na trhu objevila základní stavebnice 6 a brzy poté rozšiřující stavebnice 6A a stavebnice 8A. Nově založená společnost Anker Steinbaukasten GmbH vyrábí kamenné stavebnice v původní vysoké kvalitě. Je neuvěřitelné, že se zdařil nákladný projekt znovuobnovení výroby. Kamenná stavebnice si získává srdce dětí 21. století, její produkce úspěšně každoročně roste a stavebnice prokazuje, že je schopna si vybudovat své pevné místo na vysoce konkurenčním trhu hraček. Smyslem její existence už není vyřešení nestability dřevěných kostek, protože od toho tu jsou plastové zacvakávací stavebnice, ale jedinečná možnost reálného stavění všeho, co děti vidí kolem sebe. Děti získávají vztah k architektuře a poznávají historii. Mušketýři, rytíři bojují v prostředí opravdu kamenných hradů, paláců, piráti útočí na opravdové majáky. Její největší silou v 21. století je opravdovost.
1996 K řadě stavebnic jsou přidány vstupní stavebnice 4 a 4A. V roce 1996 také začala výroba puzzlí ze stejného materiálu. Anchor získal vysoce hodnocené ocenění Gute Spiele udělené nezávislým výborem Dětské hry a hračky v Německu.
1998 Anchor, stavebnice z kamene získala americkou Národní zlatou cenu rodičů udělovanou pouze speciálně hodnotným hračkám. Tento Oskar dětských hraček je udílen Americkou rodičovskou nadací.
1999 Prodej se zvýšil ze 4 000 na 11 000 stavebnic. Vyrábí se přibližně 70 originálních tvarů kamenů.
2005 Na mezinárodním veletrhu hraček v Norimberku je prezentována rozšiřující stavebnice 24A. Na konci tohoto roku vstoupila kamenná stavebnice Anchor na český a slovenský trh.
1875 Otto a Gustav Lilienthalové (1848—1896 a 1849—1933) vyvinuli jako alternativu nestabilním dřeveným kostkám metodu výroby precizně tvarovaných kamenných kostek s použitím písku, křídy a lněného oleje. Dr. Jan Georgens, slavný pedagog, představil Gustava Lilienthala podnikateli Friedrichu Ad. Richterovi, který žil v Lipsku. Richter publikoval knihy Dr. Georgense a také spolu vydávali časopis „Neue Kindergarten“. Gustav Lilienthal ilustroval jednu z knih Dr. Georgense a vytvořil návrhy pro sérii „Goergensových hraček“. Tato práce ho přivedla na myšlenku vytvoření absolutně nových kostek a skutečně se mu to podařilo ve spolupráci s bratrem Ottem, který byl inženýrem a později se stal německým leteckým inženýrem.
1876 Friedrich Ad. Richter získává autorizaci a oprávnění k vystavění chemicko-farmaceutického koncernu v Rudolstadtu.
1880 Bratři Lilienthalové, kteří dokázali vytvořit recepturu na výrobu kamenných dílků, bohužel nedokázali uvést tyto kostky na trh. Patentovanou recepturu od nich koupil podnikatel Friedrich Ad. Richter, který byl v tu dobu majitelem zmíněného koncernu v Rudolstadtu. Richter vytvořil Uměleckou radu, kam přizval umělce, architekty, aby vytvářeli plány pro stavby z kamenné stavebnice.
1882 Narození kamenných stavebnic. V tomto roce bylo dokončena tovární hala na výrobu kamenných dílků. První stavebnice byly prodávány pod značkou veverky, později bylo logo proměněno v symbol kotvy a stavebnice se také často nazývala „kotvova kamenná stavebnice“.
1884 Na trh byly uvedeny první série se čtyřmi různými stavebenicemi. Už o rok později informoval Richter ve svém katalogu, že stavebnice získala 15 zlatých ocenění.
1887 Byl vydán první speciální set k 10. výročí inaugurace papeže Lva XIII. Richter pro tuto příležitost nechal vytvořit model domu, kde se papež narodil, skládal se z 2608 kamenů.
1890 Počet tvarů vyráběných v Rudolstadtu se zvýšil ze 175 na 338 různých tvarů.
1895 Dosud užívaný symbol červené veverky byl vyměněn za kotvu (Anker v němčině).
Richterova reklamní kampaň byla ve své době inovativní a nová hračka se rychle ujala na trhu. Brzy továrnu opustilo více než 40 000 kamenů. Richter otevíral pobočky ve Vídni, St. Petersburgu, Londýně a v New Yorku. Kamenná stavebnice se stala synonymem kreativní a edukativně hodnotné hračky. Sofistikovaný systém rozšiřujících stavebnic umožňoval neomezený počet variací. Kamenná stavebnice se stala první systémovou hračkou na světě. Od úplného začátku se stavebnice staly oblíbenými pro všechny členy rodiny. Mnozí dospělí trávili čas s těmito úžasnými barevnými kameny, někteří u stavění zůstali už celý život, jako slavný architekt Walter Gropius. Nejstarší stavebnice byly prodávány jako „Patentované stavebnice“ a nesly značku červené veverky. O 13 let později, spolu s uvedením Nové série 1895 byla veverka na stavebnicích nahrazena kotvou.
1900 Stavebnice získala doporučující dopisy od Thomase Edisona a od tehdejšího amerického presidenta Clevelanda.
1910 V tomto roce podnikatel Friedrich Ad. Richter, narozený v roce 1846 v Herfordu, zemřel. Zanechal za sebou impérium s mnoha pobočkami v Evropě a ve Spojených státech. Rok Richterovy smrti také znamenal konec rozvoje společnosti. V tu chvíli měla továrna na výrobu kamenných stavebnic v Rudolstadtu 649 zaměstnanců.
1919 Zvláštností v historii společnosti je vývoj ve Spojených státech po první světové válce. Malá, vybraná skupina německých poboček Ankeru nebyla navrácena jejich německým majitelům, ale namísto toho byly prodány. Tyto společnosti byly označeny za „německý potenciál, který by mohl vést ke vzniku další války“. Američané považovali kamennou stavebnice za strategickou hračku s rozhodujícím podílem na vývoj technických dovedností německé mládeže.
1921 Poválečná inflace vedla ke ztrátě aktiv společnosti, společnost byla kompletně reorganizována a rozdělena do svou veřejných společností: F. Ad. Richter & Co Chemical Works and F. Ad. Richter & Co Block Factory.
1953 Produkce kamenných dílků pokračovala jako státní podnik na novém místě v Rudolstadtu.
1963 Kamenné stavebnice se přestaly vyrábět. Bylo to rozhodnutí představitelů NDR, zbylé kameny byly rozdány anebo vyhozeny na haldu vedle továrny.
Odhadem bylo vyrobeno mezi roky 1880 a 1963 okolo 5 miliard kamenů kamenné stavebnice Anchor. Kamenná stavebnice zaznamenala triumální mezinárodní úspěch. Friedrich Ad. Richter vyvinul kolem 400 různých stavebnic a přibližně 1200 různých tvarů.
1979 V Amsterodamu byl založen mezinárdní klub přátel stavebnice. Původní holandská organizace má nyní přes 250 členů z Rakouska, Belgie, Francie, Velké Británie, Švýcarska, Dánska, Maďarska, Čile a Spojených států.
1995 Dr. George Plenge, profesor akustiky z Vídně a nadšenec stavebnice Anchor, se spojil s lidmi podobného zaměření a začal fascinující projekt znovuoživení výroby kamenných stavebnic Anchor. Projektu předcházela přípravná práce od roku 1993, projekt získal podporu Evropské unie a státu Durynsko. 15. září byla v Rudolstadtu znovu otevřena továrna na výrobu kamenných stavebnic. Stavebnice se začaly znovu vyrábět podle původní receptury. Nejdříve se na trhu objevila základní stavebnice 6 a brzy poté rozšiřující stavebnice 6A a stavebnice 8A. Nově založená společnost Anker Steinbaukasten GmbH vyrábí kamenné stavebnice v původní vysoké kvalitě. Je neuvěřitelné, že se zdařil nákladný projekt znovuobnovení výroby. Kamenná stavebnice si získává srdce dětí 21. století, její produkce úspěšně každoročně roste a stavebnice prokazuje, že je schopna si vybudovat své pevné místo na vysoce konkurenčním trhu hraček. Smyslem její existence už není vyřešení nestability dřevěných kostek, protože od toho tu jsou plastové zacvakávací stavebnice, ale jedinečná možnost reálného stavění všeho, co děti vidí kolem sebe. Děti získávají vztah k architektuře a poznávají historii. Mušketýři, rytíři bojují v prostředí opravdu kamenných hradů, paláců, piráti útočí na opravdové majáky. Její největší silou v 21. století je opravdovost.
1996 K řadě stavebnic jsou přidány vstupní stavebnice 4 a 4A. V roce 1996 také začala výroba puzzlí ze stejného materiálu. Anchor získal vysoce hodnocené ocenění Gute Spiele udělené nezávislým výborem Dětské hry a hračky v Německu.
1998 Anchor, stavebnice z kamene získala americkou Národní zlatou cenu rodičů udělovanou pouze speciálně hodnotným hračkám. Tento Oskar dětských hraček je udílen Americkou rodičovskou nadací.
1999 Prodej se zvýšil ze 4 000 na 11 000 stavebnic. Vyrábí se přibližně 70 originálních tvarů kamenů.
2005 Na mezinárodním veletrhu hraček v Norimberku je prezentována rozšiřující stavebnice 24A. Na konci tohoto roku vstoupila kamenná stavebnice Anchor na český a slovenský trh.
